Morana, aneb vynášení Zimy a vítání Jara
V neděli 17.3. v 8:00 jsme se sešli společně s vlčaty a skautkami "na Fügnerce" na zastávce autobusu č. 16 a vyrazili do Machnína, kde se k nám ještě přidali skauti.
Nejprve jsme u rybníka kousek od zastávky natrhali orobinec na tělo Morany a skauti připravili klacky jako kostru. Následovala módní přehlídka, na které pro ni byly vybrány ty nejlepší kousky. A pak jsme Moranu oblékli do slušivého trička a sukně, přes to zástěrku a ještě kabátek. Aby jí nebylo chladno, na hlavu dostala šátek. Když byla Morana připravená změřili jsme své síly v disciplínách hod do dálky, skok do dálky snožmo a skok do dálky s rozeběhem. Potom jsme se vydali k řece rozloučit se se zimou, Moranou. Na její poslední cestu jsme Moraně pověděli básničku, poprosili ji, aby zima už odešla a přivolala jaro, zapálili ji a hodili do řeky. Odplula hned, ale bylo vidět, že se zimě odcházet moc nechce, protože o kousek dál se Morana pořádně zasekla. Po jejím znovu hození do vody jsme ji pro jistotu doprovázeli podél řeky až k jezu. Jez zdolala bez problémů, ale bohužel hned pod ním se dostala do vodních vírů a ty jí nepustili po řece dál. Ještě když jsme odcházeli, byla Morana pod jezem. Asi nám chtěla ukázat, že letos se zima své vlády opravdu jen tak nevzdá. Na další cestě jsme si vyzkoušeli postřeh při hledání věcí, které do přírody nepatří. vyhodnocení proběhlo na hradě Hamrštejn, který jsme zdolali stečí pořádně příkrého kopce. Uf to byl výšlap. Také jsme zjistili, že ti s nejlepšími výsledky z obou soutěží získají obrázek se zvláštním textem "Alvarez potřebuje jen statečné a silné". Prý se nám ještě bude moc hodit. Ale vřaťme se ještě chvíli pod kopec pd hradem. Objevili jsme tam novou lávku přes řeku, přívoz, na kterém jsme se povozili tam a zase zpátky. Skauti jenom tam, protože za řekou se od nás oddělili a pokračovali ještě na srub na Andělce. My jsme chvíli prozkoumávali hrad a pak se vydali na vlakovou zastávku. Čekání na vlak jsme si krátili skákáním přes lano a pak už jen, hurá domů. Myslím, že jsme si všichni výprvu patřičně užili.
Zapsala Krápník.